Slovanstvo ve svých zpěvech: Kniha VI. Písně maloruské


Ludvík Kuba, Pardubice 1885

181

Иди, иди мила здорова, я не скажу тобѣ ни слова, есть у мене кôнь воронiй, я поѣду до удовы.

До удовы, до Марушки, на пуховы бѣли подушки: Удôвонько, серце мое, чи любишъ ты вѣрно мене?

Колибъ тебе я не любила, то до тебе бъ не выходила, а то тебе вѣрно люблю и за тебе за мужъ пôйду.

120. Mrak nad dolinou.

(М. Lisenko II.)

Mrak nad dolinou, mrak nad dolinou

s drobnými mráčky splývá, s drobnými mráčky splývá.

A dívčina má černé brvy, [jak Valaška jen mívá.] [Mrak nad skalinou] [a mrak se valí, letí,] a dívčina má černé brvy, [že milo pohleděti.]

A tamo stranou, tam na úhoře

[cigánů byla síla]

a v kruhu družném u cigánů

[cigánka-věštka byla.]

A přiběhla sem dívčinečka

[s večerem, nožky bosy,]

a cigánočku, věštku dobrou [za pomoc snažně prosí.] Oj cigánočka, oj dobrá věštka [pomoc jí přislíbila,] oj uřezala rusé copy, [kozáka jimi nakouřila.]

Original:

Да туманъ яромъ, да туманъ яромъ,

[а туманочку трошки,]

а у дѣвчини чорни брови,

[якъ у тôи волошки.]

А туманъ яромъ, а туманъ яромъ,

[а туманъ туманиться,]

а у дѣвчины чорни брови,

[що любо й подивиться.]

А по тôмъ боцѣ да по толоцѣ

[тамъ цигане стояли,]

охъ и мêжъ тѣми да циганами

[а циганка ворожка.]

А туди жъ бѣгла да дѣъчинонька

[до схôд-сонечка боса:]

Ой циганочко жъ да ворожечко,

[ой уволижъ мою волю.]

Ой причаруй та козаченька,

[що гуляє зо мною.]

Ой циганочка щъ да ворожечка

[мою волю вводила,]

ой урѣзала русои коси,

[да козака й накурила.]