Ten prstýnek hoď do wody, Ať mne hlawička nebolj.
5) »Šáteček hoď na Pražský most, Wšak máš tam giných děwčat dost.
6) Mé srdečko, moge potěšenj, má dušičko, drahá, zlatá perličko, tak gmenugeme toho, kdo nám přede wšemi milý.
4. Zaklené děwčátko.
Srow. pjs. 11.
(Nápěw 5, 6.)
Teče woda od Tábora, Teče okolo gawora; Wšecky láwky pobrala, Gen gedinkau nechala,
Po které mysliwec chodil, Děwčátko za ruku wodil. Utrh’ gabko s gabloně, A pustil ge po wodě:1)