Tu prostře děwče šáteček na zemi před některým chlapcem, a oba kleknauce naň, poljbj se; načež opět giné děwče w kolo wstaupj, a hra se opakuge. Hru tuto gmenugj: Na šáteček. — Týmže skoro způsobem tančj i dospělj, mládenci a panny, téměř po celých Čechách tak nazwanau Zákolanskau.
24. Těžko zapomenaut.
(Nápěw 22.)
Na tom našem dwoře Wšecko to krákoře,
I ten kohaut — Nemůžu na tebe, Potěšenj moge,
Zapomenaut. Gesdi zapomenu,
Tak dost těžce; Předce mne pro tebe, Potěšenj moge,
Bolj srdce!