49. Upřjmnost nad krásu.
(Nápěw 36.)
Kdyby moge milá
Samé pentle byla,
A wšem se ljbila, A gá si gi předce newezmu. Wezmu gá si upřjmnau djwčici, Třeba měla gen gednu kytlici,
Modré oči, gako gá, Ach! gako gá.
Stařj naši řjkáwali o djwce strogné a wšak nekalé, že má plnau hlawu pentlj a tkanic, a předce ge holka nanic. — Tak oblibeným gsau šperkem pentle čili stužky djwkám našim, že w pjsnjch a přjslowjch negen přede wšjm za okrasu tělesnau, ale i za wýznam ozdoby a ceny mrawnj we smyslu wjnku panenského platj. Srow. pozn. 2) k pjs. 44.