Pjsně národnj w Čechách - svazek I


Karel Jaromír Erben, Praha 1842

Můg pán nenj žádney slauha,

On ge kancelista; Nosj péro na rameně,

Když wyhánj z města.

On to péro ráno wezme, Dělá na něg: Hútu!

Pogďte, holky, wyháněgte Kráwy, woly z kútů !

Kút, kaut, kutina slowe w některých dědinách chljw. — Pastucha, neb pastýř, obyčegně celé osadě, aneb aspoň wjce hospodářům pase; pročež ráno, žena na pastwu, traubenjm znamenj dáwá, dobytek wy-háněti.

101. Odkaz kozy.

Gedna koza mlsná byla, Šla na panské na tráwu;

Neštěstj se nenadála, Milost rozbil gj hlawu.