110. Slib.
Srow. Čel. I. 19. — Mor. F. S. 1840. 34.
(Nápěw 71.)
Adámku můg!
W slowu mně stůg, Co si mně slibowal, Když si mne milowal,
Že budeš můg.
»Andulko má!
Nenj možná; Počkey gen do gara, Až bude figala,
Pak budeš má.
Andulko má
Roztomilá! Do smrti neydelšj Moge neymilegšj —
Žádná giná.«