138. Laučenj.
Srow. Čel. II. 40.
(Nápěw 91.)
Gá tu nebudu, wěru nebudu,
Nebudu tu slaužit; Přigde má milá, holka rozmilá,
Bude po mně taužit.
Gá tu nebudu, wěru nebudu
Tu cestičku šlapat; Přigde má milá, holka rozmilá, Bude pro mne plakat.
S Bohem, má milá, holka rozmilá!
Na konjčka wsedám; Snad tebe wjce, mé milé srdce,
Nikdy neuhljdám.
Zagedu kamsi w hory a lesy,
Do cizj kraginy: Wšak tebe předci milowati chci,
Mé srdce gediny.