Luhačovské Zálesí


Antonín Václavík, Luhačovice 1930

KAPITOLA OSMÁ

ZVYKOSLOVÍ, NADPŘIROZENÉ MOCNOSTI, ČÁRY, KOUZLA A POVĚRY V ŽIVOTĚ LIDU

„Narozéní". „Ťanu ťa, bývali prf ludé, co vjeřívali, že dyš spí chlap v opasku lebo dyž je pot pohrátkú połožený pantok, narodí sa ogara; a dyš si dajú rodičé pod łožnú płachtu žeménku konopí, lebo połožíja pot pohrátku sekyru (i hřeben), bude to cér-čisko — pravívali dědáček Petrovi ze Słopného, pečetili babjénka Vráblíkovi z Podhradí a aj lecikeří iní staří pamňetníci." Též byla-li prý žena před porodem v tváři pěkná a měla „kysełé chutě", mohla očekávati chlapce. Byla-li přepadlá, se „žłtýma škvrnama", narodilo se děvce. To jsou nejobecnější dochované pověry, předcházející zrození dítěte na Zálesí. „Dneskaj tom uš ludé nedovířajú, a tož by to ani nepomohło. Šak sa rodí také fčiléj cérčisk jak pýřu (pýřavka), že sa s něma možú płoty zaplétat a fšecko to má vłasy bílé jak kúdel (světlovlasé). Prvéj bývaly cérky přismahłé a černoočejší neš sú fčíl." Tak asi a podobně usuzují svrchu vzpomenutí a jiní „mudrlanti" na Zálesí.

Dnes se Zálešáci již méně pletou do díla Stvořitelova („fšecky děti přichodíja na svjet z vúle Pámbíčkovéj"), ale přes to touha, určiti předem pohlaví, zůstala. Přestalo také působení rodiček při určování typu. Která žena byla dříve „do kúta" či „taková"? t. j. v požehnaném stavu, a chtěla míti dítě „po hubje hodné" (krásné) a také, aby měla lehčí porod, pila hodně kořalky, neb se pařívala nad nádobou s horkou vodou. Aby mělo dítě velké oči, pila matka červené víno, pro bílou pleť sladké mléko. Když těhotná překročila potok na Velký pátek, měla též lehký porod. V tomto stavu neměla se žena ohýbati, nositi těžká břemena, ničeho se lekati, na nic škaredého neb nápadného se dívati, neměla žíti ve sváru, plakati, hněvati se atd. Žel, že toho prvního prostředku k docílení krásných dětí bývalo s neprospěchem užíváno více, nežli se šetřilo svrchu uvedených dalších rad. Býval též obyčej, že muž své těhotné ženě koupil nový, široký fěrtoch, aby prý zvláště děti nezpozorovaly stav matky.

Z méně známých pověr, vážících se ke zrození dítěte, uvádím na př.: Kdyby žena, která právě je v jiném stavu, překročila povříslo, narodilo by se dítě s pupeční šňůrou kolem krku a zaškrtilo by se. Podobně nesměla překročiti místo, kde se dělal oheň, aby