KAPITOLA DEVÁTÁ
LIDOVÉ UMĚNÍ
VÝVOJ A ZÁNIK HMOTNÝCH VÝTVORŮ LIDOVÉ KULTURY
NA ZÁLESÍ
Textilie. O šití krojů a tkaní bylo psáno v V. a VI. kapitole. Zbývá pojednati o vyšívání a krajkách.
Křížkové vyšívání patří i na Zálesí k nejstarším. Jest prastarou ozdobovací technikou. Posud je živé v nejprimitivnějších končinách na Moravě kolem St. Hrozenkova, zhusta i na Slovensku, hlavně v župě Trenčanské, nejvíce pak na Podkarpatské Rusi, v Rusi vlastní, kde zvláště v Kyjevské gubernii nalézáme značnou příbuznost vzorů i barev výšivek ze zachovalých oblastí kolem Rahova na Podkarp. Rusi a na mor. kopanicích. Kdyby nám dostatek dokladů umožnil sledovati vývoj vyšívání v jednotlivých krajích, dobrali bychom se jistě všude křížkového vyšívání. Jestliže jeho stopu někde nenalézáme, ztratila se proto, že byla již několika kulturními vrstvami zanesena, anebo jde o kraj, který byl později kolonisován. Jistě kvetla tato technika v Podunají, Ponitří, na celém mor. Slovensku, Valašsku a Hané. Nalézáme ji i na dokladech z východních a západních Cech i z Polabí. Analogicky lze ji předpokládati i v ostatních končinách, jak jest také nasnadě, protože jest ve své podstatě nejprimitivnější. Její vzorce daly se nejsnáze rozvíjeti po domácích lněných a konopných tkanivách.
Na Zálesí, kde se dávno již vyšívání nenosí, natož aby se vyšívalo, nalezneme křížkové vyšívání použité bez jiných technik zříd kajen tu a tam, na dochovaném útržku žluto-černě vyšívané „kútnice", jako na př. na tab. CX, na podlouhlé ženské šatce na hlavu, na menších rouškách, límcích z mužské košile a pod. Později provází jiné techniky jak vzorů geometrických, tak i vinutých, a to jako doplňovací steh ozdobný.
Ploché vyšívání bylo na Zálesí nejrozšířenější a bylo po období křížkového vyšívání až do jeho úpadku jednou ze základních technik. Nalézáme je již na vzorech čistě geometrických (tab. LXIX) z konce 16. až do počátku 18. stol., na přechodu od tvaru geometric-