10
Dětské vypravování.
potkal ho bejček,
to byl jeho strejček;
potkal ho liřebeček,
to byl jeho dědeček;
potkala ho kozička,
to byla jeho babička.
Amen, amen, amen,
bába spadla s kamen
a dědeček s pece:
sebrali se přece.
Z Berounska. — Sr. krolin. I, 468 — Stepu.
1855, str. 6.
1" o vídání pohádky.
Povídám, povídám pohádku,
že pes přeskočil hromádku.
Povídám, povídám druhou,
že teče voda struhou.
Povídám, povídám třetí,
že spaly na peci děti;
a když se hezky vyspaly,
po kusu chleba dostaly.
Z Bydžovska. — Sr. Štěpnice 1858, str. 34.
Konečná smrt.
Byl jeden domeček,
v tom domečku stoleček,
na stolečku mistička,
na mističce vodička,
v te' vodičce rybička.
„Kde je ta ryba?“
Kočka ji snědla.
„Kde je ta kočka?“
V lesy zaběhla.
„Kde jsou ty lesy?“
Na prach shořely.
„Kde je ten prach?“
Voda ho vzala.
„Kde je ta voda?“
vo>y ji vypily.
„Kde jsou ty voly?“
Páni je snědli.
„Kde jsou ti páni?“
Na hřbitově zakopáni.
Podobná lira ruská, řečená „Koza“, v Sachar.
skaz. rus. nar. I, 2, str. 90.
IP e vater o vran*
Voře, voře Jan,
přiletělo k němu devět vran:
první praví: Dobře voře;
druhá praví: Nedobře voře;
třetí praví: Dobře voře;
čtvrtá praví: Nedobře voře;
pátá praví: Dobře voře;
šestá praví: Nedobře voře;
sedmá praví: Dobře voře;
vosmá praví: Nedobře voře;
devátá praví: Dobře voře Jan!
Z Bydžovska. — Sr. Štěpnice 1859, str. 19.
Rípka*
Byla jednou jedna babka, a ta
našila plný žejdlík řepového semena
do jednoho důlku. Za čas vyrostla
ze všeho toho semena jen jedna řípka,
ale lak veliká, že jí ani babka, ani
žádný jiný nemohl vytrhnout, I šla
ta babka na potkání prosit, aby jí
pomohli vytrhnout tu řípku.
Šla a potkala jednero: „Jednero,
pojd a pomoz mi vytrhnout řípku;
až ji vytrhneme, hrnec ti jí dám.“
Jednero šlo,
chytilo se babky,
babka řípky:
trhaly, trhaly,
ale nic nemohly vytrhnout.
I šla babka a potkala dvojimo:
„Dvojimo, pojď a pomoz mi vytrhnout
řípku; až ji vytrhneme, hrnec ti ji
dám.“
Dvojimo šlo,
chytilo se jednera,
jednero babky,
babka řípky: