30
Dětská počítadla.
-
27.
Vlk sedí v rokli,
uši mu zmokly;
on vyšel na vršek,
ahy mu uschly.
-
28.
Sysel seče votavu,
liška pohrabuje,
zajíc na vůz nakládá,
myška našlapuje.
Komár boty natahuje,
že se ženit bude;
moucha uši nastrkuje,
že na svatbu pude.
Ty nešťastná obludo! 'J
na mou svatbu nechoď:
já mám doma ostrý kord,
já bych tě ním prohoď.
1) Aneb :
A ty zemsl. i obludo !
ty mi nejsi rovna:
na mou svatbu nepudeš,
ty zůstaneš doma!
-
29.
Leze ježek podlé meze,
boje se ledu;
kmotra liška povídala:
„Já tě převedu.“
„„Není třeba vodili,
však já umím chodili,
však já přejedu.““
-
30.
Sedí vrabec na kostele
jako mládenec;
přiletěla k němu vrána,
vzala mu věnec.
„0 ty milá vráno!
černé nohy máš.“
„„A ty milej vrabče!
luze v karty hráš ;
až poletím přes Vltavu,
nohy umeju :
ty poletíš do karbanu,
prohráš halenu.““
-
31.
Přiletěla vrána,
sedla na kopec;
přiletěla druhá,
dala ji klofec.
Řekla vrána vráně:
Kupme my si sáně,
budeme se vozívali
z Prahy do Libáně.
Také:
do stodoly k mámě,
aneb:
v stodole po slámě.
Dětské hry.
Hry dětské dílem jsou výroční,
ježto se od starodávna z obyčeje
anebo pro svou povahu provozují
zvláště v jisté roční doby; dílem pak
jsou obecné, totiž takové, které se
podlé příležitosti každého času hrá-
vají. Tuto napřed položeny jsou hry
obecné, chlapecké, dívčí a společné,
ostatní pak výroční nalézají se na
svém miste mezi písněmi a říkadly
výročními, roztříděny jsouce v pod-
letni, letní, v podzimní a zimní.
Ostatně budiž připomenulo, že v tuto
sbírku jen takové hry jsou pojaty,
které mají svá jistá říkadla anebo
písně; jiné pak, jako lira na mžik, na
honěnou, hry míčem a jiné z prosta
tělocvičné, tuto z úmysla se pomíjejí.