Vánoční koledy.
45
Píseň V.
(Nápěv 80.)
Už jsme si naši koledu odbyli,
žádny děvčátka s námi nebyly;
nynčko vy taky jděte,
pěkně se oblekněte;
nynčko vy jděte laky
Ježíška kolíbali.
Ančička běží, zimou se lřť$e,
byla s matičkou na dříví v lese;
nese Ježíškovi dary,
v košíčku jablíčka malý;
dary Ježíškovi nese,
celá ší zimou třese.
Sr. Jíž. Zpěv. ftr. 387.
38 Prosince.
O Mláďátkách
den se omlazuje.
Z rána, když děti ještě leží v po-
steli, jest obyčej tázali se jich :
„Kolik bylo mláďátek?“
Které neví, dostane metlou a při-
pomene se jemu, že „čtyři tisíce
čtyři sta čtyřicet čtyři.“
-
b) 0 novém rc se.
(Nápěv 105.)
Den přeslavný jest k nám přišel,
v němž má býti každý vesel ;
radujme se, veselme se
v tomto novém roce.
Jak jsem do pokoje vešel,
paní jsem s pánem tam našel —
léto mine a pomine —
pani s pánem našel.
Pán s paní za stolem sedí,
jeden na druhého hledí —
léto mine a pomine —
obá v karty hrají.
Panáčku' mně se chce spát,
já půjdu sobě lůžko stlát —-
léto mine a pomine —
já půjdu lůžko stlát.
Jak sobě lůžko ustlala,
do něho se odebrala —
léto mine a pomine —
hned se odebrala.
Pěkná paní a pěknej pán,
ncda-li paní koledy, dá pán sám —-
léto mine a pomine —•
dá pán koledy sám.
Nového léta vinšujem,
syna neb dceru darujem —
léto mine a pomine —
dobréhc vám přejem.
Abysme k vám přes rok přišli,
a vás ve zdraví zas našli -—
léto mine a pomine —
vás ve zdraví našli
Z Klatovska
Sladovnická.
(Nápěv 105.)
Deu přeslavný jest k nám přišel,
v němž má býti každý vesel,
kdo jen odkud má začiti,
třebas celý týden.
My odkud začít nemáme,
na koledu jít musíme
k vám, přemilí, vzácní páni,
dejž Bůh, al se daří!
jak vaši paní manželce,
dílkám i vaší čeládce:
dej vám pán Bůh požehnání
v vašem pracování.
Dejte nám tolar neb dukát,
budeme na vás vzpomínat,
po vše časy naší chasy
budem chváliti vás.
Pakli nám co umenšíte,
a některý zlatý dáte:
dejte jeuom s ochotností;
my pak s veselostí
od vás to z.a vděk přijmeme,
na plást si vína koupíme, _
páleným ho zpremujeme,
hořkým podšijeme.