Prostonárodní české písně a říkadla


Karel Jaromír Erben, Praha 1864

Březen. Masopust. Sv. Éehoř.

49

3.

Proč pak pán Bůh
starý panny nemiluje ?
proč pak pán Bůh
starý panny nemá rád ?
těm mladejm dá muže,
těm starejni nemůže:

proč pak pán Bůh
starý panny nemá rád ?

Z Klatovska.

Ostatky.

(Nápěv 17-t.)

Už je toho tnasopustu
na mále, na mále:

kam pak my ty starý panny
prodáme, prodáme?

Prodáme je do Hrdliva
židovi, židovi,
aby je měl se židovkou
do zelí, do zelí.

Prodáme je Velvarskýmu
biřici, biřici,-

aby jimi vydlažoval
silnici, silnici.

Z Rakovnicka.

Vorařky.

V úterý musopustni hoši okolo
Domažlic chodíce dům od domu
s praporcem a s hudbou, zpívají:

  • 1.

(Nápěv 480.)

Voráči, voráči!
pojed démů. —
„Já eště nezvoral,
nepojedu.

Eště mám vorati
tu cestičku,
kerú sem hušlapal
pro líančičku.“

  • 2.

(Nápěv 799.)

Mrzilo mě vorání,
a mrzilo mě kopání:
dyž se mně nic nelíbí,
a než ve světě toulání.

Mrzila mě voračka,
a mrzíla mě kopačka:
dyž se mně nic nelíbí,
a než ve světě toulačka.

Z Domažlická. — Sr. Krol. II, 350.

Škaredá středa.

Na škaredou středu
nerada předu,
ráda spím,
a co je dobrého,
všecko sním.

13 Března.

Na den svátého Řehoře vyvolá-
vají děti:

Dnes je svalýho Řehoře,
přeletěla vlaštovička přes moře;
blázen sedlák, kterej uevoře!

Z Bydžovska.

Na svalýho Řehoře
led plove do moře,
žába hubu otevře.

*

Rehořská.

(Nápěv 682.)

Učitele velkého,
Řehoře svátého,
dnešního dne slavnost máme;
radujme se z toho.

Kdo své dítky miluje,
vediž je k dobrému,
a své syny dej do školy,
at se uči tomu: