Prostonárodní české písně a říkadla


Karel Jaromír Erben, Praha 1864

Ěehořské hry. Smrtná neděle.

51

Duben.

Dne prvního a posledního Dubna
posílají děti jedno druhé „Aprílem“;
vymyslivše sobě totiž nějakou lež,
lehkověrného navádějí, aby proto
někam došel neb něco učinil.

a-

Až přijde Duben,
ještě za kamny budem.

•»

At si Duben sebe lepši bývá,
přec ovčákovi hůl zasněžívá.

34 Dubna.

0 svatem Jiří
vylízají z díry
hadi a štíři.

&

Svatý Jiří
trávu zžiří.

35 Dubna.

Jiří a Marek
mrazem nás zalek.

Dyšěí neděle.

Lyška rozdává preclíky.

Hýcliavná neděle.

Kdo na Kýchavnou neděli tři-
krát kejchne,
po celý rok nezastůně.

SmrtuA neděle.

Toho dne vynášejí děvčata smrt
* přinášejí nové léto. Oblekou
totiž došek v oděv ženský a stuž-
kami i jinak jej ozdobí, na spůsob
ženské postavy, kterou potom buď
vezmou pod paždí a jako vedou,

anebo nastrčí na tyč a nesou za dě-
dinu, kdež ji zas odstrojí a holý do-
šek vhodí buď do vody aneb do pří-
kopu. Takto smrt utopivše cbodí po-
tom po vsi dům od domu s máji
neb s litem, totiž s jedlovým
stromkem barevnými stužkami a ma-
lovanými nebo pozlacenými výdunky
ozdobeným, zpívajíce a za lo dárky
dostávajíce.

  • 1.

Mořena! Mořena!
kam jsi klíče děla?
Děla jsem je, děla
svatýmu Jiří,
aby nám otevřel
do ráje dveří.

Děla jsem je, děla
svatýmu Jánu,
aby nám otevřel
do nebe bránu.

«■

Svatej Jiří vstává,
zem odemykává,
aby tráva rostla,
travička zelená,
růžička červená,
fijala modrá.

Z Chrudimská.

  • 2.

O Maria! o Maria!
kde’s tak dlouho byla?

U studýnky, u rubínky
ruce jsem si myla,
zámečkem, zámečkem
jsem se zamykala,
lístečkem, lístečkem
jsem se odmykala.

Ze staršího rukopisu. Nyní počínají také
takto:

Smrtonoško! Velkonočko!
kde’s tak dlouho byla ?

U studánky, u studánky,
ruce, nohy myla atd.