e-Knihovna - NÚLK

Písně Helské. Hry jarní.

Hry jarní.

!Va Melieku.

Hra jarní, ve které jen děvčata
mívají účastenství, totiž „Helička“
(chybně také Eliška neb Liška řeče-
ná) a dvanácte „družiček.“ Družičky
vezmouce se za ruce, udělají kolo,
v němž u prostřed stojí Helička, a
točíce se okolo ní zpívají:

(Nápěv 446.)

Nebyla Helička pyšná, pyšná,
přece k nám na hody přišla, přišla :

Heličko! Heličko!

uhlaď si své zlaté líčko,
poskoč si hostí nožičku,
vyber si z kola družičku,

z růže květ, z růže květ,
kterej by se ti nejlepší zvěd.

Nyní zůstane kolo stati, Helička
vezme z něho jednu družičku a tři-
kráte s ní v kole potancuje, k čemuž
ostatní družičky, stojíce, takto zpívají:

Přes hory, přes doly,
přes vody, přes bory,
hej malá koule,
ty zlatý kdoule!
pust tu družičku,
zůstaň v kole.

Potom Helička dovede zase dru-
žičku na předešlé její v kole místo,
postaví se opět do prostřed, a dru-
žičky počnouce se zase kolem ní
točití, zpívají jako prvé na počátku :

Nebyla Helička pyšná atd.

Nyní vezme Helička zase druhé
děvčátko v kole k tanci, a potom
třetí, a tak dále jedno po druhém,
až je všecky vyslřídá, čímž se hra
skončí.

Místem uchylují se děti od tohoto
pořádku hry v tom, že Helička, když
potancovala s družičkou, potom ji
na místě svém pozůstaví v kole a
sama se družičkou stanouc, s ostatní-
mi okolo nové Heličky se točí; kte-
rýmžto spůsobem potom se všecky
vystřídají. Toto však jest proti pra-
vidlu písně samé, ježto výslovně
Heličce nařizuje, aby družičku pu-
stila a sama v kole zůstala.

Z Berounska. — Sr. Krolm. III, 199. — Sus.
725.

Družky za ruce se držíce a kolem
Heličky se točíce zpívají; Helička po
nápěvu písně poskakujíc dělá to, co
píseň praví.

(Nápěv 425.)

Uhladila si hlavičku,
aby se leskla na sluníčku: