70
Písně a říkadla výroční.
i vloží do něho svůj nůž; padl-li
však nfiž jeho tak, že leží výra-
zem ve spod, zůstane hráč nožem
svým vězeli v prvním důlku, dokud
nepřijde zase naň pořádek, aby
házel. Zatím bází druhý chlapec, a
po něm třetí a tak dále, až se
všickni vystřídají, každý volaje tak
jako první: „Svatý Petře! půjč nu
klíče od nebe;“ načež buď postoupí
anebo zůstane vězeti. Potom há-
zejí zase všickni po druhé, po třetí,
a t. d, vždy v témž pořádku a
spůsobu jako po prvé, až potom
při posledním názení někteří hráči,
neb aspoň jeden jich, přijdou noži
svými do nebe. Na čež ostatní,
kteří nebe nedosáhše, zůstali v p e-
kle, oněm v nebi musejí se bud
něčím vypláceli, anebo nějakou umlu-
venou pokutu podniknouti.
Sr. Krolmus, III, 205.
Píseň jarní.
-
1.
(Nápěv 233 a 499.)
Každá babička stará
je veselejší z jara :
vezme svou berličku,
sedne na sluníčku;
myslí si: „Kýž jsem mladší,
acb, což bych byla radši!“
-
2.
(Nápěv 489 )
V Máji z jara, z jara
každá babka stará
tlačí se k sluníčku,
zpívá si písničku:
„Kdybych byla mladší,
byla bych já radši.“
Z Prachenska.
M á ,j.
Až přijde Máj,
budem mít ráj.
Také:
půjdeme v háj ;
aneb:
poženem kozy v háj,
staré baby za kamna,
mladý ještě za nima.
Trnopuk:
s kamen fuk.
-tř
Studený Máj,
v stodole ráj.
Jest-li že v Máji neprší,
tehdy to Červen převrší.
Suchý Březen, mokrý Máj,
bude humno jako ráj.
&
Když se ozve v Máji hrom,
chyt kámen anebo strom
(a třes jím, abys byl silný).
Který roj se v Máji rojí,
za plný vůz sena stojí;
Červnové vyrojení
nestojí za zvonění.
1 Máje.
Prvního Máje
půjdem do báje.
«•
Toho dne po půl noci chodí
mládenci do háje pro májové stro-
my, totiž pro břízy, a kde těch
není, i jedličkami1, jeřábky a ji-
nými stromky se spokojí. Utnuvše
jednu velikou takovou máji, zdůli
až po korunu hladce ji oklestí a
potom u prostřed návsi do země
zarazí. Krom toho také každé mladé