Prostonárodní české písně a říkadla


Karel Jaromír Erben, Praha 1864

Hra na královnu. Hlásání pasaček.

75

Ostatně podobné tance provozují se
také o svátcích Velkonočních.

Místem šlovou děvčata v této hře
„králický“, a s královnou chodí také
král, totiž děvče za krále ustrojené,
majíc na hlavě z pozlaceného papíru
korunu a v ruce dřevěný meč. Ve-
jdouce kralicky do stavení, zpívají:

V rychtářovic dvoře ')
koníčky stavíme,
za dary prosíme.

Vyjděte, matičko,
štědrou ruku vemte,
králický nadělte.

Cím nás nadělíte,
králi, králce dáme,
zámků naděláme.

Králi vystavíme
z kamení drahého,
ze zlata ryzého.

Králce vystavíme
z peří pávového,
z kvítí májového.

Vyšla hospodyně,
krále pozdravila,
králku přivítala.

Kázala jim dáti
vajec sedům košů,
a tři kopy grošů.

Sr. Cel. III, 19. — 1) První řádek mění se
dle toho, kam právě králíčky přijdou,
ku př.: V Antosovic dvoře. — Před Háko-
vic domem — Před tou naší farou a p. —
Co se pak dotýce nápěvu písně této, týž
jest jako v koledě tříkrálové, & 404, když
se totiž první, pátý a devátý takt vynechá,
a bílá nota druhého, šestého a desátého
taktu se rozvede na dve noty čtvrtní.

Hlásání pasacek.

Děvčata v Jičínsku, pasonce na
poli dobytek jedna od druhé vzdál,
dovolávají se těmito i podobnými
písněmi, které zpívají neb „hlásají“
jistým spůsohem recitativu.

  • 1.

Hej, hej !

Mářo, Mařenko Zikmundova!
požeň ty ke mně na malou:
telátko má nohu zlámanou,
třema pentličkama svázanou ;
kdybys ty sem ke mně hnala,
jednu bych ti darovala:
hudto tu zelenou,
a nebo červenou,
nebo tu fijalovou;
kterou hys si chtěla vybrali,
tu bych ti chtěla darovati.

Hela helilalou I

  • 2.

Hej, hej!

Báro, Baruško Kulichova I
požeň ty ke mně sem,
já pasu pod lesem;
ty červeny jablíčka vočešem
a ty zeleny necháme,
až uzrajou, počkáme.

Máš-li ty kudličku, lup sobě;
nemáš-li, kup sobě.

Já jsem si kudličku koupila,
abych ty červeny jablíčka loupila ;
já bych ti ji půjčila,
ty hys mně ji ztratila,
mezi mládence a panny prokrama-
řila.

Hela helilalou!

  • 3.

Hej, hej!

Anko, Aninko Tomešova !
požeň ty ke mně k doubí,
vlk se ke mně sem loudí,
chce na mně telátko:
já telátko nemám,
kravičku mu nedám;
kravičky jsou obě stejný,
jedna druhý rovny.

Héla helilalou I

*