76
Písně a říkadla výroční.
-
4.
Hej, hej!
Ta Káča Kubikova dlouho líhá,
svýho školáka za pecivála mívá;
kdyby vona tak dlouho nelíbala,
za pecivála by ho nemívala.
Héla helilalou!
■Mejvání.
Když dobytek na poli někomu
škodu činí, děti to vidouce vyvolá-
vají takto, aby hospodáře přivolaly :
Plejvám, plejvám na dole,
na té Antošovic ') stodole:
kdyby on ten Antoš je uhlídal,
on by jim ty krávy 2) szajímal.
Z Boleslavská. — l) Jmenují toho, komu se
škoda dČje. — 2) kozy, ovce atd. —
P1 e j v a ti, freq. od p 1 e j u, plením. Sto-
dola, íig. místo obilí, jež do stodoly se
skládá.
Za déšť.
Zjara, zvláště v Máji, když po-
třeba jest deště a začíná poprchá-
vali, vybíhají děti ven pod šíré nebe
a volají:
Pane Bože houšE!
pane Bože houšt!
pane Bože houšt!
Májový déšť.
V Máji když počíná pršeli, děti na
návsi vezmou se za ruce a točíce se
kolem zpívají:
Májový deštiček,
dej nám ho Pámbíček!
aby se vydařil
na poli chlebíček.
Dej Pámbů deštička
na naše polička,
aby se zdařilo
žito a pšenička I
Z Hradecka. — Sr. Suš. 723.
Poprchávaní*
Když začíná pršeli, říkají děti:
Poprchává:
dědek bábu
zakopává.
Za slunéčko.
Když létě mnoho pršek bývá, a
mezi lim slunce vysvitne, vybíhají
děti ven a zpívají:
-
1.
Vyjdi, vyjdi, sluníčko!
nad to naše políčko;
nevyjdeš-li nahoru,
zavedu tě k Táboru,
od Tábora k Tejnu,
zavřu tě v rátej nu.
Šel Janeček na kopeček,
hnal před sebou pět oveček
a šestýho berana
se zlatýma rohama.
Z Táborská. — Sr. Suš. 723.
-
2.
Sviti, sviti, sluníčko 1
dáni ti zlaté jablíčko;
bude-li to málo,
dám li panské stádo.
Panské stádo leží,
panna Lída běží.
Pan Jan, Didi-Jan
pase koně
na výhone
o zlaté oprati;
zlatým bičem
pohoničem
je bude šlehali.
Z Berounska. — Sr. Z. Paul! I, 31.
-
3.
(Nápěv $89.)
Hřej slunéčko, hřej,
hory doly krej: