Zvířata a byliny. Červen,
79
Jest-li že za nějakou chvíli teplem
těla jejího výkvěte, naděje se děvce
svého štěstí.
Z Berounska.
Křížkové koření
(polský: křižovnice, p o 1 y g a 1 a,
Milchkraul). Panny vezmouce to ko-
ření, stlukon je mezi dvěma křeme-
ny a štávu procedí cípem své zá-
stěrky, aby zvěděly, jest-li milý
upřímný, dle pravidla :
Stáva-li zelená —
láska studená ;
čím červenější —
tím upřímnější.
Z Klatovska.
Podrážej.
Aby bylo máslo žluté a smetana
hustá, nakopají sobě v lese v Máji
měsíci koření jmenem Podrážej
neb Podražec (aristolochia, něm.
Osterluzei) a dávají je po maličkých
troškách dobytku do nápoje. Kopa-
jíce je říkají takto
Kořínečku I
ve jménu Boha otce f tebe hledám,
ve jménu Boha syna f tebe nalézám,
ve jménu Boha ducha svátého ý
tebe kopám a svým kravičkám
užívali dávám!
Toho mi dopomáhej Bůh otec atd.
Z Klatovska.
Červen.
Červen studený,
sedlák krčí rameny.
Červnové včel rojení
nestojí za zvonění.
Sr. Máj, str. 70.
Jest-li že v Máji neprší,
tehdy to Červen převrší.
H Června,
Medardův dýšť —
čtyrycet dní plíšt.
■ á Června.
Na svátého Vita
celou noc svítá.
Sválej Vít
kořen štíp.
Svatej Vít
káže síct,
svatej Jan
seče sám.
í l Června.
Na svátého Jana
není noc žádná.
Dlouhý den,
krátká nit.
Vít — chovít,
Jan — hlava
(říkají o zelí).
Do Jana Křtitele
nechval ječmene.
Sv- Jana Křtitele.
Tu noc před sv. Janem děvčata
natrhavše sobě z jarého žita pýření,
t. žitných listů, po paměti je v klíně
svazují, takto při tom říkajíce:
Velký Bože! svátý Jene!
prosím tebe poníženě,
oznam ty mi sám,
za koho se vdám.