Hry podzimní. Písně posvícenské.
91
V K1 tovsku při hře této zpívají:
Žid náš Heršel
pod lavicí zemřel;
nedáme mu zvoniti,
až nás bude honiti.
Vstaň, Žide, nahoru!
máš tam mísu tvarohu,
na necičkách másla,
aby se ti hubička spásla.
Anebo:
Žid nám umřel na lavici,
vynesli ho na ulici;
a ta židovská nevěsta
ukradla nám kus těsta,
rozdala je žáčkům,
těm nebeským ptáčkům.
Cincililin!
Žide vstávej!
Říjen.
Teplý Říjen,
studený Únor.
Není-li vídati čečetek,
bude tuhá zima.
9 Října.
Na sv. Marka,
kdo nemá chleba,
at kouše jabka.
1« Října.
Svatý Havel
do zelí zajel.
*
Havlovo žito,
Urbanův oves,
co z toho bnde,
potom mi pověz.
■ 8 Října.
Na svátého Lukáše
hojnost chleba i kaše.
81 Října.
Svatá Voršila
jíní našila.
Písně posvícenské.
1.
(Nápěv SIS.)
Raduj se, kmotře Dvořáku!
budem veselí;
bude u nás posvícení,
dá Bůh v neděli:
vola jsme už zabili,
prasata jsme pobili,
čtyry husy náležitě
jsme ukrmili.
Přijď ty kmotře i s kmolřičkou
v neděli ráno;
já vás zvu na posvícení,
bude vám přáno:
masa dost a jitrnic,
jelita, a ještě víc;
od jídla nebude scházet,
věř mi, kmotře, nic.
Jest-li že ty kmotře s kmotrou
taky nepřijdeš,
do očí ti to povídám,
že šelma budeš:
nebo rád vás uhlídám,
dám vám, co v svém statku mám;
nechci tě víc za kmotra znát,
to ti povídám.
Tři hrnce červené řípy
mám už vařeny,
dva zlatý jsem k posvícení
dal na koření:
jabka máme na sadě,
švestky taky v zahradě,
staré slepice jsou taky
ještě v posadě.
Dvanáct liber hovězího
masa vařit dám,
sedům liber skopovýho
do zelí už mám:
sr-