Prostonárodní české písně a říkadla


Karel Jaromír Erben, Praha 1864

Vzdory.

237

on hledá bohatý
s mašlema po paty;

ale hodná holka sprostičká
není jeho 1

Z Rakovnicka.

538

Předsevzetí.

(Nápěv 449 )

Nechci, nebudu k vám chodívávat,
nechtěla’® mně otvírávat;

nechci, nebudu k vám chodívávat,
nechtěla’s mně otevřít:

ani vrátek, ani dvířek,
dávala's je na řetízek;

nechci, nebudu k vám chodívávat,
nechtěla’® mně otevřít.

Z Berorpska. — Srov Kol. I, 198.

539.

Nechej tak.

Když jsem k vám chodil
do vašeho domu,
ty snad jsi myslila,
že já nemám k komu:
když mne nechceš, nechej lak,
nemusíš mne milovat,
nemusíš mne, má panenko,
více milovat!

Když jsem k vám chodil
do vaší komory,
ty snad jsi myslila,
že ti nejsem rovný:
když mne nechceš atd.

Když jsem k vám chodil,
ty jsi byla pyšná;
ty jsi ani jednou
za mnou ven nevyšla:
když mne nechceš atd.

Z Prachenska.

540.

Hoch z Nechaníc.

(Nápěv 472.)

Nevěř, holka, nevěř nic,
já jsem hoch z Nechaníc;
nevěř, holka, nevěř nic,
nebndeš má:

já dnes jednn miluju,
zejtra jiné slibuju;

já jsem tak jako pták —
pomiluju, nechám tak.

Z Bydžovska. Tanec „Strašák“. — Srov. str.
114, č- 75.

d) Žerty a posměšky.

541.

Vavřina.

(Nápěv 631.)

Šla Dorota do mlejna,
potkal on ji ■— ach můj Bože!
potkal on ji Vavřina.

„Pojď, Vavřino, pojď ty k nám,
já tě ráda — ach můj Bože!

já tě ráda uhlídám.“

Přišla domů k mateři:
„Stroj, maměnko— ach můj Bože!
stroj maměnko večeři.

K tej večeři džbán piva:
přijde on k nám — ach můj Bože!
přijde k nám dnes Vavřina.“

„Však já ti dám Vavřínu,
vezmu-Ii já — ach můj Bože!
vezmu-li já pružinu.

Však já li to vdavadlo
z lej kotrby — acli můj Bože !
z tej kotrby vyženn!“

Z Čáslavská.