Prostonárodní české písně a říkadla


Karel Jaromír Erben, Praha 1864

256

Písně věku mladeneckeho a panenského.

Topol květe v zimě, v letě,
abys věděl, liadroplete!
abys věděl, hadropleie,
že má topol taky květ!

Z Klatovska.

e) Hudba a tanec.

642.

Pisaičlta.

(Nápěv 645.)

Tatíčku! hraj. —
„Synu! jakou?“ —
My máme slepičku
za kamny v košíčku
chocholatou

*

Tatíčku, hraj! —
„Synu jakou?“ —
My máme babičku,
za kamny v kožíšku,
kudrnatou.

Z Prachenska.

643.

Hily harfenik.

(Nápěv 442 )

Dej mi, Bože, synka,
co na harfu břinká,
aby mně zabřinkal
večír u vokýnka.

Večír u vokýnka,
ve dne u stolečka,
aby každý věděl,
že mám harfeníčka.

Z Berounska.

4b
(Nápěv 775.)

Dej mi pán Bůh synka,
co na cimbál cinká:
on mně bude cinkávali
v noci u vokýnka.

Z Táborská,

644.

Možný cliasmk.
(Nápěv 510.)

U cimbálu stála,
pořád trucovala,
dokud jsem nevhodil
tolar do cimhála.

Tolar do cimbála,
dva zlatý jsem propil,
ještě jsem si k tomu
novy boty koupil.

Sobě novy boty,
holce pantoíličky,
aby mně dávala
upřímný hubičky.

Z Táborská.

645.

Cimbál.

(Nápěv 551.)

Čím dál, čím dál,
koupím ti cimbál;
až bude při času,
koupím ti i basu;
čím dál, čím dál,
koupím ti cimbál.

Z Prachenska.

646.

Basa a housle.

(Nápěv 671.)

Basa.

Troufám, troufám,
že si něco vydělám.

Housle.

My taky troufáme,
že si něco vyděláme.

Basa.

Troufám, troufám,
že si něco vydělám.

Z Klatovska.