292
Písně a říkadla svatební.
-
12.
Odlouzená milá.
(Nápěv 499.)
Když jsem já pod okny stál,
nesměl jsem vejiti dál:
jak pěkně troubili,
mou milou loudili,
já nesměl do světnice —
což jsem měl těžký srdce I
Z Hradecka.
(Nápěv 614, 715.)
Když jsem šel okolo vrat,
slyšel jsem muziku brát:
trubači troubili,
mou milou loudili,
já musil pod okny stát.
Z Klatovska.
Svolávání hostů.
V úterý, den svatební, časně z rá-
na jde družba (mládenec) ještě je-
dnou všech hostů pozvat a na ve-
selku svolal. Když do kterého statku
vejde, promluví takto :
„Slovutný pane hospodáři! šetrně
žádám, abyste loto mé vstoupení do
příbytku vašeho v dobré obrátili.
Vzkazují vám pan otec i paní matka
jedné i druhé sírany, jakož i pan
ženich s pannou nevěstou šťastný a
dobrý den. A jakož vám již ozná-
meno bylo o tom svatebním sňatku,
kterýž dnešního dne vykonán býti
má; protož se vší uctivostí ještě
prosí, abyste tu cestu s nimi do
chrámu Páně vážili a potom po cír-
kevním potvrzení toho manželstva do
příbytku poctivého souseda . . . spolu
s jinými pány hosty laskavě najiti se
dali. Což já na místě jich uctivě
přednášeje, laskavý pane hospodáři!
bez pochybování doufám, že jich ne-
oslyšíle.“
Tu také družba hledí vyzvěděli,
kdo z toho domu na svatbu půjde a
kdo nepůjde, aby rodičům nevěsti-
ným, kteří toho dne strojí hostinu,
mohl dáti zprávu.
Zatím, co se hosté do domu že-
nichova scházejí a sjíždějí, jde družba
s jiným mládencem, vezmouce s se-
bou hudbu, pro družičku, kterouž
družba takto vyprošuje :
„Poněvadž, nejmilejší panímámo!
li nastávající manželé, co jsou před
sebe vzali, dnešního dne vykonali
míní, a vám dobře povědomo jest,
že dle starobylého obyčeje potřebují
počestné družičky, kterou mi zde
v tomto příbytku hledali poručili:
pročež já, spolu s tímto šlechetným
panicem mládencem, se vší uctivostí
a poníženosti za ni žádám ; a proto
také pány muzikanty s seboii jsem
vzal, věda že to nadarmo nebude,
jakož i doufáme, že se také mezi nás
najiti dáte.“
Jest-li více družiček, musí každá
svého mládence míli, klerý týmž
spůsobem si ji vyprosí a potom
s hudbou k nevěstě doprovodí.
Když hosté do příbytku ženichova
již se byli sešli a tu posnídali (po-
lívku z jitrnic s kroupami a jelita),
promluví k nim družba takto:
„Slovutní a vzácně vážení páni,
panicové i panny! z příčiny té svedl
jsem vás do příbytku tohoto, že zde
přítomný panic . . . uctivě vás za to
žádá, abyste s nírn pro jeho nejmi-
lejší nevěstu, šlechetnou pannu . . .
cestu vážili a ten jich manželský
sňatek svou laskavou přítomností
ozdobili. A že jsle všickni přítomní
již úmysl svůj a vůli k lomu proje-
vili a sem najiti se dali, za to vám
pan otec, paní matka i pan ženich
co nejvroucněji děkují.“