322
Písně a říkadla svatební.
79.
Odvedená milá.
(Nápěv 597.)
Zpívejte Kláštersky
kohouti,
ať se mé srdéčko
nermoutí;
zpívejte — až bude den :
zapráhnem koníčky,
pojedem.
Až tady pojedu,
dám si hrát,
zastavím koníčky
vedlé vrat:
dám si hrát — a písničku:
že jsou mně ďdvedli
Ančičku.
Z Budějovická.
*
(Nápěv 720.)
Vesele zpívejte,
kohouti:
at se mé srdéčko
nermoutí!
Zpívejte, kohouti,
nž je den:
zapráhnem koníčky,
pojedem.
Z Prachenska.
80.
Strojeni niv cesiu.
(Nápěv 678.)
Pod našima okny
meduličky:
strojí se Marjáňka
vod mamičky;
strojí, strojí,
plakat bude:
zapřahej, formánku,
pojedeme.
Z Budějovická.
Odtud pak jdou s hudbou po celé
vsi, dům od domu, a každému pod
okny píseň nějakou, nejraději saty-
rickou, zahrají a zazpívají, což oby-
čejně až do poledue trvá. Potom
zase jdou všickni do příbytku nevě-
stina k obědu.
Loučeni nevěstino.
Po obědě přijedou vozy ženicho-
vy pro nevěstu a pro její „roucho“,
t. pro peřiny, šatstvo a p. Do vozu
nevěstina zapřaženo šest nejlepšícb
koní, pentlemi a rozmarínou ozdo-
bených. Tu přijdou ženy od ženicha,
ač jest-li tento z jiné vesnice, chtíce
nevěstu. Zeny domácí jim jí nechtějí
darmo vydali a hádají se s nimi o
ni dotud, až ji ženy ženichovy vy-
koupí „koláčem“ neb „mazancem“,
ratolestmi ozdobeným. Ten koláč
vezou potom ženy s sebou na voze
do příbytku ženichova.
81.
Kupování nevěsty.
(Nápěv 771.)
Všichni psi štěkají,
kudly vyjou:
Adamka vyběhla,
co kupuj ou?
Kupujem, kupnjem
dceru vaši.
Simanka vyběhla:
„Kupte naši!“
My vaši nechceme,
ta je líná :
jen jednou za tejden
hrnce mejvá.
Kdy hrnce umeje,
hubu nechce:
že už jí od toho
bolí ruce.
Z Klatovska