344
Písně a říkadla svatební.
161.
Zeny Suší cké a Protivinské.
(Nápěv 401.)
My jsme ženy od Sušice,
rády bysme kořalice.
My jsme ženy z Protivína,
rády bysme holbu vína.
Holbu vína, holbu vody:
budem strojit brzo hody.
Z Prachenska.
Družba maje v ruce šátek, zpívá
v tanci:
162.
Šátek.
(Nápěv 262.)
Škoda toho šálku,
že na něn prach padá;
škoda toho šátku,
že se špiní:
škoda by nebylo,
kdyby ho špinilo,
kdyby ho špinilo
potěšení!
Z Domažlická.
163.
Bleška.
(Nápěv 292.)
A já jsem chytil
blešku na letu,
neměl jsem na ni
žádná paletu.
A ta blešička
byla maličká:
vážila šest liber
každá nožička !
Z Domažlická.
164.
Bělohrad.
(Nápěv 220.)
Jsem, jsem věru rád,
že jsem dostal hezkou ženu;
jsem, jsem věru rád,
že jsem dostal Bělohrad:
Bělohrad je pěkný město,
má ženuško, nepověz to;
jsem, jsem věru rád,
že jsem dostal Bělohrad.
Z Kouřimská.
Skládání věnců.
Ve čtvrtek ráno skládají se v ho-
spodě věnce. Družičky totiž vezmou
družbám (mládencům) klobouky, a
zpívajíce ovinou jim je pentlemi na
spůsob věnců. Při té příležitosti pijí
obyčejně jen rosolkn. Potom vezme
každá svého družbu k tanci a dříve
mu klobouku nedá, dokud se dobře
nepropotil a neunavil.
165.
Věnce a kořalka.
(Nápěv 182.)
Zeleny věnce máme, máme,
vám je, chlapci, nedáme:
chcete-li je míti,
dejte si je viti,
my vám je uděláme.
*
Koukněte, pane družbo, družbo!
že prázdnou sklenici mám:
nalejte kořalky,
červený rosolky,
at já dost kuráže mám l
Z Klatovska.
166.
Očepená Háča.
(Nápěv 109.)
Dobře tak na Kačenu,
dobře tak na Káču:
včerá mně ji vočepily,
dnes se s ní vyskáču.
Z Klatovska.
ťř
(Nápěv 37.)
Vdávala se náše Káče,
vdávala se nám Káče:
pacholek se dycky těšil,
že se s ní vyskáče.
Z Domažlická.