Prostonárodní české písně a říkadla


Karel Jaromír Erben, Praha 1864

Písně a říkadla svatební.

345

167.

Manželství.

(Nápěv 142.)

Chvála pánu Bohu!
už jsem se oženil,
chvála pánu Bohu!
už mám ženu:
už jsem se oženil,
svobodu proměnil;
chvála pánu Bohu,
už mám ženu.

Chvála pánu Bohu 1
už jsem se provdala,
chvála pánu Bohu,
už mám muže:
nž jsem se provdala,
pod čepec dostala;
chvála pánu Bohu,
už mám muže!

Z Bydžovska.

168.

Slavná veselka.

(Nápěv 487.)

0 naší veselce
psi se porvali,
že jsou po malíčku
kostí dostali;

muzikanti
pěkný peníze:
dohromady
čtyry halíře.

Z Budějovická,
c-

(Nápěv 486.)

0 naši veselce
psi se porvali,
že jsou pomaličku
kosti dostali;

páni muzikanti
pěkný peníze:
všickni dohromady
čtyry halíře!

Z Chrudimská.

Téhož dne, totiž ve čtvrtek, stí-
nají také kohouta, kterýžto však
obyčej již nyní po řídku se spatřuje.
Družky vyvedou kohouta na pen-
llich uvázaného tia náves neb na jiné
místo prostranné, tam jeden mláde-
nec, na spůsob popa vystrojený, má
nad ním řeč, vytýkaje mu, co zlého
natropil a co dobrého obmeškal, a že
proto hoden jest smrti mečem. Ko-
hont musí se zpovídali, dostane roz-
hřešení, a jiný mládenec, za kata
převlečený, hlavu mu setne. Potom
kohouta upekou a společně snědí.

V neděli po svatbě sejde se ve-
škeré příbuzenstvo ještě jednou
k rodičům nevěstiným na „přátelský
oběd“, jinak také na „dobrou vůli“,
při čemž obyčejně také věno se vy-
pláči.

Obecné písně svatební a man-
želské.

169.

Vzácná svatba.

(Nápěv 50, 270.)

Poslechněte lidi málo,
co se je před lety dálo,
kterak jedna svatba byla,
moc diváků přivábila.

Ženich ten byl z Chudé Třídy,
a nevěsta z Ženské Bídy,
prohlášeni jsou v Jekově
a oddáni v Nebylově.

Družba ten byl z Drbalova
a mládenec z Vyhnanova,
družka byla ze Slrojetic
a kuchařka od Odřetic.

Piva, vína bylo dosti,
každý pil po své libosti;
a když po ohědě bylo,
všecko se to k tanci mělo.

44