Prostonárodní české písně a říkadla


Karel Jaromír Erben, Praha 1864

Smíšené žertovné a satyrické.

373

Veselosti plná hlava,
v kapse ani krejcaru;

má—li žena jaké groše,
všechny jí je poberu:

tak jako bych atd.

Sel jsem včera do hospody,
v patách za mnou běžela ;
jen jsem si dal holbu piva,
už se do mne pustila•
tak jako bych atd.

Vždycky jenom mně vyčítá —
věřte mi na mou víru —
že mám kabát plný záplat,
kalhoty samou díru:

tak jako hych atd.

Ach, moje zlatá ženuško!
jen se na mě nehněvej,
radši mi ňáké peníze
na pivíčko vydělej:

tak jakobych hoden nebyl,
ahych trochu vesel pobyl
a se pivíčka napil!

Z Berounska.

b) Smíšené žertovné a satyrické.

  • 79.

Důvěra.

(Návěv 116.)

Hejdumdá! hejdnmdá!

však nás pán Bůh nezandá :
zandá-li nás do bláta,
on nás zase vydrapá;

hejdumdáI hejdumdá!

však nás pán Bůh nezandá.

Hejdumdá! hejdumdá!

však nás pán Bůh nezandá:
zandá-li nás do louže,
on nám zase pomůže ;

hejdumdá! hejdumdá!

však nás pán Bůh nezandá.

Z Berounska.

  • 80.

ťeaký Diogenes.

(Nápěv 52.)

Blaze tomu, kdo nic nemá:
nestará se, kam co schová.

Směle lehne, směle vstane,
žádnej mu nic neukradne.

Z Plzeňska.

  • 81.

Starost.

(Nápěv 52, 78.)

Nedej, Bože! abych stonal,
kdož pak by mně posluhoval?

Kdož pak jinej, než má milá,
má Andulka roztomilá.

<r

Nedej, Bože! abych umřel,
než zaplatím, co jsem dlužen.

Nejsem dlužen než dvá česká,
to zaplatí holka hezká.

Co zaplatí grošíčkama,
já oplatím hubičkama.

Z Bydžovska. — Srov. Čel. III, 74; Suš. 504.

  • 82.

H al>át.

(Nápěv 625.)

Mám kabát, mám,
ale bez rukávů:
dá-Ii pán Bůh zdraví,
budou i rukávy.

Z Bydžovska.

  • 83.

ťantalony.

(Nápěv 341.)

Já mám novy pantalony,
táta mi je koupil,
abych chodil za děvčaty,
pěkně se v nich kroutil.

Z Rakovnicka.