386
O stavích, živnostech atd.
Paruku-)i nenosíte,
můžete si ji schovat:
můžete si svy podagra
do ní zaobalovat!“
Z Berounska.
-
8.
Primusovu paruka.
(Nápěv 663.)
Ti Mrákotští páni
když na bukvice šli,
ztratili paruku,
více jí nenašli.
Když pak domů přišli,
do rady se sešli,
a tam se radili,
kdeby ji zas našli.
Paruka je v lese,
všecka rozškubána,
leží tam pod bukem,
jako chcíplá vrána.
Namířil myslivec,
myslil že je sova:
a ona paruka
z rady primasova I
Rásenskej myslivec
ten je jejich zprávčí,
a on nejlepší ví,
co Mrákotske' tlačí:
ach tlačí je, tlačí,
že nemají plášti,
že je roztrhali
na bukvicích v chrastí.
Z Chrudimská.
Hujdulúci.
(Nápěv 276, 468.)
A ti kluci Hajdaláci *)
koupili si basu:
nevěděli kam ji dáti,
šli s ní ku primasu.
A ta basa u primasa
za kamuama stála:
když primaska zatopila,
basa sama hrála.
Z Hradecka.
’) Šly muziky do Lazu,
nesly s sebou basu;
neměly jí kde nechat,
jenom u primasů atd.
Z Prachenska.
Student.
(Nápěv 789.)
Můj otec milý,
starý šedivý,
učit mě .dal;
dal mě učiti,
študýrovati,
bych něco znal:
a já místo študýrování
pustil jsem se do milování;
místo kroniky
vzal jsem do ruky
děvče švárný.
Z Hradecka.
-
11.
Pisuř.
(Nápěv 507.)
Písař umí pěkně psáti
a dobře počítati:
on píše nuly
jen sobě k vůli,
když jemu cifra platí.
Z Prachenska. — Nápěv písně této jest jen
nepatrný variant nápěvu svrchu pozna-
menaného : první notu prvního taktu rozveď
v 8y, a takt 6ý uprav jako 5ý a 7ý.
-
12.
Profous.
(Nápěv 463.)
Když jsem šel do Prahy
pro jelita,
potkal jsem na cestě
tajtrlíka.