Prostonárodní české písně a říkadla


Karel Jaromír Erben, Praha 1864

388

O stavích, živnostech atd.

19.

Hadrník.

(Nápěv 320.)

Hadry jsem vozíval, ’)
hadry jsem vez:
zlámal jsem kolečko,
má zlatá Ančičko!

musil jsem nést, nést, nést,
musil jsem nést.

Z Klatovska.

*) Koudel jsem vozival.

  • 20.

Hadrník a kadrnice.

(Nápěv 416.)

Za vraty, za vraty,
za vrátnicí
porazil hadrník
hadrnici.

„Když jsi mě porazil,
pomoz mně vstát,
pomoz mně ty hadry
do nůše dát.“

Z Klatovska.

  • 21.

Hajný šelma.

(Nápěv 624.)

Šelmo hajnej, hajnej, hajnej,
šelmo hajnej, hajnej:
kdybys byl neprosil
kuřátka nenosil,
však bys nebyl hajnej!

Z Budějovická.

  • 22.

Otcovské naučení.

(Nápěv 149, 450, 647.)

Syn.

Já do lesa nepojedu,
já do lesa nepudu:
kdyby na mě hajnej přišel,
on by mně vzal sekyru.

Sekyřička za dva zlatý
a topflrko za toral:
kdyby na mě hajnej přišel,
on by mi to všecko vzal.

Otec.

Ty do lesa přec pojedeš,
ty do lesa přec pudeš:
jest-li na tě hajnej přijde,
nic se ho bát nebudeš.

Naší obci patří ten les:
což jsem já v ní ňákej pes ?
jest-li krůvek ty odneseš:
hajnej na sta stěn odvez.
Z Hradecka. — Místo posledních dvou sloh
zpívá se jinde tato jedna:

Než bych já to dal hajnýmu,
dám to radši myslivci:
myslivec má hezkou dceru,
a hajnej má opici.

Z Berounska,

  • 23.

Hajný šelma tajný.

(Nápěv 590.)

Sedlák seká v lese,
hajnýho vlk nese:
„Počkej ty, sedlák,
musíš dát sedmák!

Dej mně drobet zelí,
dám ti dřevo cely;
dej mně drobet hub,
dám ti celej dub.“

Hajnej, hajnej, hajnej, ’)
to je šelma tajnej:
on prodal doubek
za solnej soudek.

Z Klatovska.

’) Hajnej, hajnej, hajnej,
to je šelma tajnej :
on prodal smrčku,
hned ji měl v krčku.