Prostonárodní české písně a říkadla


Karel Jaromír Erben, Praha 1864

394

O stavích, živnostech atd.

56.

Mlynáři pyšní.

(Nápěv 345.)

Ta mlynářská chasa
vysoko se nese:
lecjakás panenka
ta jim nešikne se.
Z Berounska.

57.

Co komu?

(Nápěv 427.)

Po potoce chodila,
drobné ryby lovila.

Drobné ryby rybářům,
hezké holky mlynářům.

Sládkům ještě hezčejši,
to jsou hoši pyšnější.

Myslivcovi lecjakás,
ucouraná až po pás.

Z Budějovická.

58.

Mysliveček.

(Nápěv 290.)

Vstávej, myslivečku!
je den bílý,
sedlák veze z lesa
fůru dříví,
fůru dříví,
borovičku:
vyjdi mu naproti
na cestičku.

Počkej, myslivečku!
povím na tě,
že prodáváš dříví
na stojatě,
na stojatě,
na stojánce,
a peníze nosíš
své Marjánce.

Z Prachenska. — Srov. Čel. III, 41.

59.

Nehoda.

(Nápěv 750.)

Šla má milá na travičku,
vzala srpek i plachtičku.

Přišel na ni mysliveček,
vzal jí plachtu i srpeček.

Z Klatovska.

60.

Cekání.

(Nápěv 245.)

Kdo se to prochází
po té panské hrázi?
kdo se to prochází
při rybníce?

je panskej myslivec
a jeho mládenec:
oni tam čekají
na zajíce.

Z Budějovická.

61.

Myslivci.

(Nápěv 139.)

Myslivci už z lesa jdou,
z lesa jdou,
hajnej ještě v lese:
každej kytku za kloboukem,
jen se všechna třese.

Z Prachenska.

  • 62.

Myslivec.

(Nápěv 793.)

Skákal pes přes oves,
přes zelenou louku;

šel za ním myslivec,
péro na klobouku.

Skákal pes přes oves,
po zaječí sledi:
nejedna panenka
za myslivcem hledí.

Z Chrudimská.