Prostonárodní české písně a říkadla


Karel Jaromír Erben, Praha 1864

462

O stavích, živnostech atd.

  • 95.

Poučený.

(Nápěv 176.)

Já mám hůř než pes,
musím hlídat ves:

pes do slámy někde vleze,
zaspí zloděje, když leze;

a já svou holi
hájím stodoly.

Jiný směle spí
u ženušky svý;
jiní mají dobry bydlo,
a ja musím jak Strašidlo
po vsi chodili
a psy buditi.

Z Klatovska.

  • 96.

Staročeská píseň ponoc-
ného.

Po každé hodině:

Chval každý duch Hospodina
i Ježíše, jeho syna:
odbila desátá (jedenáctá atd.)
hodina.

Opatrujte světlo, oheň,
at není žádnému škoden:
odpočiňte s pánem Bohem !

Po každé čtvrti:

Desátá hodina a první (druhá,
třetí) čtvrt:
mnohým lidem život a smrt;

ta přijde nenadále,
sebere žebráka i krále.

K r á n n

Chval každý duch Hospodina,
i Ježíše, jeho syna:
odbila třetí (čtvrtá) hodina.

Vstávej, vstávej, duše věrná,
a poklekni na kolena,
vzývej Boha Hospodina!

Tuto píseň zpívali do nedávná v Čechách
obecně hlásní, a zpívají snad potud ještě
v městech některých, ěasu nočního při vy-
trubování hodin. Léta 1656 byla dekretem
vlády zemské zapovězena, ze jména proto,
„žehy tento veršíček od starého kacířství
podezřelý byl,“ a místo ní takto zpívati
nařízeno:

Chval každý duch Otce, Syna,
Ducha, Boha Hospodina,
již bila atd.

  • 97.

Pošta.

(Nápěv 196.)

Jede, jede

Hořovskej pan hrabě,
jede, jede,
Hořovskej pán:
má vraný koníčky
jako dvě rybičky,
jede, jede
no Rokycan.

Z Berounska

Jede, jede

pošlovskej pacholek,
jede, jede
poštovskej pán.

Poštovskej pacholek
nestojí za vdolek:
jede, jede
poštovskej pán.

Má vraný koníčky,
přední dva šimlíčky:
jede, jede
poštovskej pán

Napřed má trubičku,
vzadu má truhličku:
jede, jede
pošlovskej pán.

Z Hradecka.

  • 98.

Rakař.

(Nápěv 222.)

Jsou, jsou na potoce ráčata,
jsou, jsou na potoce raci:
pudeme na ně, vybereme je
při měsíčku v noci.