O stavích, živnostech atd
403
Ryby, ryby, ryby, rak, rak, rak!
uaěláme my to tak, tak, tak:
uděláme na ně sobě sáček,
uhlídáme, chytí-li se ráček.
Vem, vem, má panenko, mošničku,
vem, vem, má panenko, mošnu:
a já ti taky háky ty raky
do kuchyně pošlu.
Ryby, ryby, ryby, rak, rak, rak!
uděláme my to tak, tak, tak:
uděláme na ně sobě sáček,
uhlídáme, chytí-li se raček.
Z Berounska.
-
99.
Řezníci.
(Nápěv 187.)
Já řezník, ty řezník,
obá řezníci,
pudeme za Prahu
pro jalovici.
Já budu kupovat,
ty budeš smlouvat,
budem si panenky
hezky namlouvat.
«•
Sedům grošů,
vosům grošů,
dělá to hromadu,
čtyrycet pět krejcarů,
půl tolaru.
Půjdu do vsi,
koupím ovci:
ovce mi loje dá,
pán Bůh mi požehná,
vydělám si.
Z Čáslavská.
-
100.
Řezníci pijáci.
(Nápěv 584.)
Nejsou lepší řemesníci,
jako řezníci:
ráno vstane, jde do krámu,
drží sklenici.
Z Táborská.
-
101.
Řezník.
(Nápěv 632.)
Šla holka do krámu
pro libru masa,
nechtěla od hrudi,
jen od ocasa:
„Od hrudi já nechci,
to není chutný;
jen ty mně, řezníčku,
co já chci, utni.“
Z Klatovska. ~ Tanec „Šupák“.
103.
Rybnikár.
Odevřte se dve'ře!
rybnikář sem leze :
panímámo krásná!
zakrojte kus másla,
zakrojte hodně z hluboká,
at se vám ruka ueklepá
do dne do roka.
Z Budějovická. — Srov. řík. na str. 73.
103.
Sladovnická sláva.
(Napěv 486.)
Slávo sladovnická!
kam se’s poděla,
která před třemi sty
lety se skvěla:
sláva jako tráva
pomalu vadne;
Bohu povědomé,
jak dále bude!
Nyní se ve světě
takto spatřuje:
když který řemeslo
kam přivandruje,
sládek ho rád vidí —
to se musí říct :
ne-li když přibude,
aspoň když jde pryč.
'Z Čáslavská.
*