O stavích, živnostech atd.
405
V Táboře na hoře
chcíp jim tam vůl,
přišli jsou prtáci,
vzali ho půl;
přišly jsou prtačky,
vzaly plíce,
dělaly prtákům
jitrnice.
Z Klatovska.
112.
Mladý švec.
(Nápěv 433.)
Narodil se mladej švec,
radujme se!
starej dělal pro něj klec,
veselme se!
z života smolného,
z rodu ševcovského
nám, nám narodil se
Z Čáslavská.
113.
Ševcovské hospodářství.
(Nápěv 741.)
Bota leze voknem,
švec ji volá: „Pod sem!
máš-li něco roztrhaný,
zašiju to koncem.“
Kramflekovy šídlo,
to dělalo dílo:
vyskočilo na verpánek,
přerazilo bidlo.
Ten kulatej kámen,
ten skočil do kamen,
z kamen zase do p ilice —
už je tomu amen.
Z Domažlická.
114.
Tesaři.
(Napěl 747.)
My tesařský řemesníci
mnoho zkusit musíme:
at je zima nebo horko,
do díla jít musíme.
Báno vstáném, do díla jdem,
dřív než slunce vychází:
moje ze všech nejmilejší
po rynku se prochází.
Tu mně nese snídaničko,
kafe z dobrý smetany:
„Tn máš, můj milej Jeníčku!
od mojí panímámy.“
Z Klatovska.
115.
Tkadlec.
(Nápěv 162.)
Já jsem tkadlec od Nymburka,
od Nymburka,
soukám plátno jako strunka,
jako strunka;
soukám plátno tlustý, tenký,
hezkým holkám na sukénky.
Z Boleslavská.
116.
Zahradník.
(Nápěv 182.)
Já mám pěknou zahrrdkn- ku-,
ku-,
já mám pěknou zahrádku:
rostou mi v ní růže,
žádnej k nim nemůže;
já mám pěknou zahrádku- ku-
ku-,
já mám pěknou zahrádku.
Z Plzeňska.
117.
Zedník.
(Nápěv 508.)
Pec nám padla, pec nám padla,
kdo pak nám ji postaví?
zedník není doma, zedník není
doma,
tesař ten to nespraví.
Z Klatovska. — Tanec „Motovidlo“.