Prostonárodní české písně a říkadla


Karel Jaromír Erben, Praha 1864

O stavích, živnostech atd.

407

Pět jsem jich sebral
a pryč jsem jechal;

čtyry jsem ještě
na plotě nechal.

Když jsem docházel
k černýma lesu,
podíval jsem se,
kolik jich nesu.

Bodejž do toho
zlej vítr zavál,
že jsem jich radši
všech devět nevzal!

Z Bydžovska.

  • 125.

Poctivá ves.
(Nápěv 68.)

My jsme dvá z jedný vesnice,
krademe husy, slepice.

Kdyby byl rychtář taky pes,
kradla by s námi celá ves.

Z Hradecka.

  • 126.

Půjčka.

(Nápěv 589.)

Svatí, svati, svati!
pfljčte mi tři zlatý:
až já budu svátým,
já vám je oplatím.

Z Kouřimská.

  • 127.

Židovská.

(Nápěv 640.)

Šla židovka do Slanýho,
nesla žida zmachanýho:
šelma žid
nechtěl jít!

Šla židovka podlé krámu,
koupila si marcipánu;

žid taky
voplatky.

Z Rakovnicka.

128.

Židovská lázeň.

(Nápěv 448.)

Jak živa jsem neviděla,
jak židovku mejou:
položi ji na lavici,
na zadek jí lejou.

Z Berounska.

  • 129.

Žid na vandru.

(Nápěv 799.)

Náš židák Lieberman
sedům let vandroval:
přišel do Krakova,
brambory kupoval.

Z Prachenska.

  • 130.

Šábes.

(Nápěv 799.)

Židovka zerzavá
se židem zahrává:
Židovko ! pojď k nám dnes.
„Nemůžu, mám šábes.

Kdybych já s tebou šla,
o šábes bych přišla;

přišel by za mnou muž,
vrazil by do mne nůž.“
Z Čáslavská.

Židovko, pojď k nám dnes!
„Nepudu, mám šábes;
kdybych šla na náves,
přišla bych o šábes.“

Z Jičínska.

  • 131.

I£amilováný žid.

(Nápěv 349.)

Lidi phoslouchejthe,
philnej phozor dejthe,
co vám budu šíct phovim,