432
Písně vojenské.
Písně v
278.
Hoši vojáci.
(Nápěv 322.)
My jsme hoši, my jsme, *)
milovali bystne:
my milovat nesmíme,
na vojnu jít musíme.
Z Táborská.
*) My vojáci, my jsme.
279.
Savličku.
(Nápěv 158.)
Spadla mně šavlička
s vranýho koníčka:
podej mně ji, moje milá,
jsi-li ke mně tak upřímná.
Savličku podala,
do pláče se dala:
neplač, holka, neplač pro mě,
já jsem se dal dobrovolně.
Z Hradecka.
*
„Neplač, holka, pro mě,
že jsem já na vojně:
až já přijdu domů z vojny,
neplač, holka, budem svoji.
Spadla mi šavlička
s vranýho koníčka:
pojď mně ji, má milá, podat,
a já budu mašírovat.“
Savličku podala,
do pláče se dala:
„Kýž jsem tebe, můj holečku,
nikdy byla nepoznala!“
Z Bydžovska. — Srov* Kol. I? 376.
o j e n s k é.
280.
Dobrovolník.
(Nápěv 91)
Čtyry koně na dvoře,
žádnej nimi nevoře.
Vore nimi synáček,
Nanynčino miláček.
Jede s nimi do pole
zavorával koukole.
Kdy je všechno zavoral,
ua svou milou zavolal.
„Pojď, má milá, pojď ke mně,
já ti povím, co je mně.
Bolí mě má hlavička,
vybila mě matička.
Vybila mě pro tebe,
abych pustil od tebe.“
Necht tě pro mě nebijou,
můžeš si jít za jinou.
„Já za jinou nepůjdu,
radši se dám na vojnu.“
Na vojnu se nedávej,
truc rodičům nedělej.
„Na vojnu se přece dám,
truc rodičům udělám.
Až na vartě budu stát,
přijď se na mě podívat.
Na koníčka vyskočím,
bílým šátkem zatočím.
Pěkně se ti, má milá,
pěkně se ti poroučím.“
Z Klatovska. — Srov. SuŠ. 712.