500
Písně rozpravné.
b) Náboženské.
-
48.
Krvní liřícli a pokuta.
(Nápěv 621.)
Sel jest pán Bůh, šel do ráje,
Adam za ním. poklekaje.
Když do prostřed přicházeli,
pravil pán Bůh k Adamovi:
„Se všedi stromů požívejte,
s jednoho jen zanechejte,
Který stoji prostřed ráje,
modrým kvítkem prokvétaje.“
Učinil se dábel hadem,
podved Evu i s Adamem.
Utrh jabko velmi prudce
a podal je Evě v ruce.
Eva vzala, okusila,
s Adamem se rozdělila.
„Jez, Adame, jez to jabko,
což jest po něm velmi sladko!“
Tak se oba prohřešili,
z ráje ven vyhnáni byli.
Dal jim pán Bůh po motyce
a poslal je na vinice.
„Jděte, jděte a kopejte,
chleba sobě dobývejte!“
Než se chleba dokopali,
dost se oba naplakali.
Z Čáslavská. — Srov. Suš. 37; Kol. II, 65.
O písní teto praví se, že pochází od Bratří
Českých, kteří prý ji složili. Byla též vy-
tištěna roku 1740 v Příbrami, avšak již
valně porušena a o dobrou polovici roz-
množena nechutným přídavkem počátku
tohoto:
Tu máš, Evo, z tvého smíchu,
led jsme padli oba k hříchu atd.
Zpívá se obyčejně při hodech svatebních,
když před nevěstu na stůl postaví strom,
kdež na způsob písní církevních slohami
těmito sc končí:
Kriste pro tvé umučení
dej nám hříchů odpuštění,
At nás nežže věčný plamen,
zachovej nás, Kriste. Amen.
Na Slovensku touž píseň zpívají chlapci, od
vánoc až do nového roku s hadem chodíce.
-
49.
Narozeni Kristovo.
(Nápěv 546.) *
Stála panenka Maria,
jako růžička červená
Přišel je k ní anděl Páně,
dal pozdravení té panně.
Andělského pozdravení
ulekla se hvězda denní.
Nebjla lo hvězda jasná,
ale byla panna krásná.
Nelekej se, panno čistá !
máš porodit pána Krista.
Pána Křísla porodila,
do jesliček položila.
Kristus pán, maličké dítě,
panuje po celém světě.
Z Hradecka. — Srov. Suš. 38.
-
50.
Narození Kristovo.
(Nápěv 404.)
Šla Maria, šla do ráje,
potkal jest ji anděl Páně.
„Kam jdeš, Maria ? nedojdeš,
těžko pod svým srdcem neseš.“
Maria mu nevěřila,
přece do ráje vkročila.
A jak do ráje vkročila,
hned za podruží prosila.
„My ti podruží nedáme,
komory žádné nemáme: