518

pohřebili.

pohřební.

• 2.

(Nápěv 802.)

1 proč tak příliš
pláčeš a kvílíš
pro smrt milého
děťátka tvého ?

Bůh je tobě dal,
.Bůh zase odňal:
lak se jest jeho
vůli líbilo.

Nemáš v tom křivdy
žádné od něho,
člověče bídný!
proč kvílíš mnoho?

Ty pak to znajíc
nermutiž se víc,
čiň děkování
vždy bez přestání.

• 3.

(Nápěv 803.)

Uskrovněte svého
pláče truchlivého,
o rodičové milí!
kteří jste mě zplodili.

Jakož byl jistý den
od Boha uložen
mého na svět vstoupení,
časného narozei.í:

Tak zas již hodina,
Bohem uložená,
přišla odjiti mého
z světa velmi bídného.

Již se v tuto chvíli,
rodičové milí!

ubírám od vás k svému
Bohu, otci věčnému.

P íz . n ě

Dětem.

1.

(Nápěv 801.)

Pojď, dušičko vyvolená,
drahou krví vykoupená!
přijmiž radosti nebeské,
s námi rozkoše andělské.

Ejhle! nebe otevřené,
tobě místo připravené
od Krista, syna božího,
ženicha tvého milého.

Andělé tebe čekají,
korunu držíc zpívají:
přijmi v nebi věčnou slávu,
s námi radost neskonali!.

O duše blahoslavená,
kteráž jsi tam povolána!
vidíš krále v věčné slávě,
vždycky jsi v radosti stálé..

Vy všickni moji přátelé,
rodičové! léto chvíle
pomněte každý na sebe,
že vám tak přijde jako mně.

Vidíte hrob vykopaný,
mému tělu přichystaný,
aby v něm odpočívalo,
vzkříšení očekávalo.

I kdo může vypravili
radost i rozkoš zjevili,
kterouž svalí v nebi mají,
li jenž s Kristem přebývají.

Pomáhej nám, Pane milý!
bychom ten svět opustili,
potom sc k tobě dostali,
věčně s tebou přebývali.