Národní písně moravské v nově nasbírané


František Bartoš, Brno 1889

BALLADY.

1.

Z Lanžota.

Stojí Jano při potoce, eja hoj!
stójí Jano při potoce,
umývá si z krvi ruce, Bože mój !

Co’s, Janíčku, co’s porobíł, eja hoj!
co’s, Janíčku, co’s porobíł,
že si’s ruce zakrvavíł, Bože mój!

Postříláł sem hołubičku, eja hoj !
postříláł sem hołubičku,

co sedała v okénečku, Bože mój!

Ve dně v noci vrkútała, eja hoj!
ve dně v noci vrkútała,
mně smutnému spat nedała, Bože mój!

Nebyła to hołubička, eja hoj,
nebyła to hołubička,
než to była frajírečka, Bože mój!

Jeď ty, Jano, v čiré pole, eja hoj !
jeď ty, Jano, v čiré pole,
co tam vidíš, všecko tvoje, Bože mój!

Viďél on tam dvě horičky, eja hoj,
viďél on tam dvě horičky,
a to były šibeničky, Bože mój!

1