Slovanstvo ve svých zpěvech: Kniha VIII. Písně černohorské


Ludvík Kuba, Praha 1890

36. Bělouše Jan po ulici vodil.

(Z vlastních zápisek.)

Nikšić.

Překlad: Bě-lou - še_ Jan po u - li - ci vo-

Original: Jo-vo džo - da po meg - da - nu vo-

dil, po u - li - ci vo-dil, a po - kryl ho . . . *)

da, po meg - da - nu vo - da, prekri - o ga . . .

Bělouše Jan po ulici vodil, a pokryl ho zelenou dolamou s obou stran až po zelenou trávu a po hlavě šátečkem hedvábným. S čardaku **) jej milá uviděla: Dobrý Jovo! pás svůj pevně připni,

by ti růže s pasu neupadla, milá tvá se s jiným neprovdala; neb jsem v noci nepěkný sen měla, že tvůj fesič mutná voda nosí, na tvých ňadrech hodinek zní ťukot, dobrý Jovo!

Original:

Jovo džoda po megdanu voda, prekrio ga zelenom dolamom s obje strane do zelene trave a po glavi svilenom mahlamom. Gledala ga draga sa čardaka: Bolan Jovo, opaši se čvrsto,

da ti ruža kroz pas ne propane, da ti draga drugog ne dopane, jer sam nočas ružan san usnila, dje tvoj fesić mutna voda nosi, dje tvoj sabat puče u njedrima, bolan Jovo!

*) Každý verš se končí 4 počátečními slabikami verše následujícího, jako se to vyskytalo u některých běloruských písní. Tyto 4 slabiky bez ohledu na to verši následujícímu jsou ovšem počátkem, opakují se. **) Pěkný dům.

0:00
0:00