Slovanstvo ve svých zpěvech: Kniha VIII. Písně černohorské


Ludvík Kuba, Praha 1890

56. Kolébá, kolébá.

(Z vlastních zápisek.)

Kolašin. Ukolébavka.

Ko - lé - bá, ko - lé - bá má - ti sy-nа - na;

Ny - nej, syn - ku, v náruč sen tě po - jal;

ko - lé - bá, ko - lé - bá má - ti sy - na - na.*)

ny - nej, syn - ku, v náruč sen tě po - jal,

dříve tebe, nežli otce tvého. Jede tiše snů stařenka kolem, ona veze vozíček snů tvojích. Po čem, bábo, vozíček snů tvojích?

Stojí čtyři zlaté dukáty jen. Hned je koupí Jovanova matka, klade pak je Jovu do kolébky; usnul Jovo jak jehňátko malé.

Original:

Luljala, luljala majka sina-na:*) Nina-syna, san te prevario, prije tebe, nego baba tvoga. Odtud ide sanovita baka, ona voza tvoja kola sanka.

Pošto, bako, tvoja kola sanka? Ova sanka četiri dukata. Kupuje jih Jovanova majka, pa ih tura Jovu u bešiku ; zaspa' Jovo kao jagnje ludo.

*) Prvý verš má výminečný rozměr. — Každý verš pěje se dvakrát.

0:00
0:00