23. Oj, javore, javore!
(Z vlast. zápisek.)
Trogir. Sbor. *)
Oj, javore, javore, tvoje dřevo
vzácné je, pod tebou jsem víno píval,
a dívčiny miloval.
*) Sbory dalmatské začínají vždy (až na nepatrné výjimky, jako č. 16., jež ostatně není čistě národní píseň) jedním hlasem, a nejen to: nýbrž začíná vždy jeden zpěvák. Ostatní hlasy se připojuji libovolně (ačkoliv někdy v tom bývá pravidlo). V tom všem se tento sbor s ostatními srovnává Pozoruhodným je však v jiném ohledu: že totiž vlastni melodie plyne středem trojzpěvu, kde se tento vyskytuje Jeť zvykem dalmátskych vysokých tenorů a vysokých sopranistek, jichž je tam v lidu dostatek, zpívati "sekund" o oktavu výše. Že v taktech 5. a 6. tento vysoký „alt" mizí, toho je příčinou pouhá náhoda, že to zpěvačka moje nemohla vyzpívati. Já pak si nedovoluji na svých zápisech nijakých oprav nebo zlepšování, a podávám věrný obraz toho, co milidovým chórem -- v tomto případě sborem děvčat — zpíváno bylo.