Slovanstvo ve svých zpěvech: Kniha I. Písně české


Ludvík Kuba, Pardubice 1888

Dávno Čechové říkali
a přísloví měli,
že podlé dobrého pána
dobrá jízda bývá,

s ním věrný sluha rytířství dobývá.

Vy pakosty 1) a drabanti 2)
na duše pomněte,
pro lakomství a loupeže
životů netraťte

a na kořistech se nezastavujte.

Heslo všichni pamatujte,

kteréž vám vydáno;

svých hejtmanů pozorujte,

retuj druh druhého;

hlediž a drž se každý šiku svého.

A s tím vesele zkřikněte
řkouc: „Na ně, hrr na ně!"
Braň svou rukama chytněte,
„Bůh, náš pán!" zkřikněte,
bijte, zabijte, žádného neživte!

1) Vojenští záškodníci, t. j. chasa, jejímž úkolem bylo nepříteli škoditi.
2) Drabanti, tolik jako vojáci.

2. Co pak si myslíš, že já se nevdám.

(Erben.)

Budějovicko.

Copak si myslíš, že já se nevdám, když já

hedbávnej fěrtoušek nemám? jestli ho nemám, já si ho

zjednám: tobě se přeci podvádět nedám!