Slovanstvo ve svých zpěvech: Kniha I. Písně české


Ludvík Kuba, Pardubice 1888

94. Což je ta láska zlá!

(Erben.)

Z Práchenska.

Což je ta láska zlá, když mají jednu dva,

jeden ji miluje, druhej jí slibuje — nechají tak eba.

(Z Berounska.)

Kde, lásko, kdes byla,

že jsi tu nebyla?
bez tebe v tesknosti
žiju v svý mladosti —

kde pak jsi chodila ?

Po horách, po lesích,

po městech a po vsích,
všude jsem chodila,
spáti jsem nedala,

srdce jsem trápila.

Jiné teksty:

(Z Práchenska.)

Až půjdeš, zastav se,
dám ti kus laskavce,
kytičku z brotanu:
snad že tě dostanu,
roztomilý děvče!

(Z Táborska.)

Pěknej obrázek mám,
vím co s ním udělám :
jsou na něm dvě srdce -
jedno dám panence,
druhé si sám nechám.
V Hrazánkách je radost,
je tam děvčátek dost:
kýž mně to pán bůh dá,
bych brzo mohl já
jedné odtud pomoct!