Slovanstvo ve svých zpěvech: Kniha I. Písně české


Ludvík Kuba, Pardubice 1888

101. Pověz ty mně, hvězdičko má!*)

(Erben.)

Z Berounska
Svatební.

Pověz ty mně, hvězdičko má, jsi-li jasná nebo tmavá,

jsi - li jasná nebo tmavá?

Jsi-li tmavá, vyjasni se,
má panenko, rozmysli se.

Já jsem se už rozmyslila,
otce, matku opustila.

Otce, matku i přátele,
zvolila jsem jenom tebe.

A ne na rok, na dvě leta,
ale do skonání světa.

Do skonání mého, tvého,
nepohlédnout na žádného.

Nepohlédnout, nezasmát se,
jenom k tobě míti srdce.

*) Začíná též: Proč, kalino, v struze stojíš?

Snad se tuze sucha bojíš?

Stůj, kalino, neboj ty se —
má panenko, rozmysli se atd.