Slovanstvo ve svých zpěvech: Kniha VII. Písně slovinské


Ludvík Kuba, Pardubice 1890

14

5. My Slovinci víno neprodáme!

(Z vlastních zápisek.)

Z Krajiny. Gorenjsko: M. Radovna.
„Zdravica".

My Slovinci víno neprodáme,
neb je sami dobře píti známe,

když se sejde-

me, víno pijeme, vesele si zazpí-

váme.

když se sejdem, a víno pijem, vesele si zazpí -

váme.

vesele si zazpíváme.

Tekst z Dolenska (Pěsmarica Dr. J. R. Razlaga):

Nechť se stále nyní veselíme,
nechať smutek v duši zahubíme!

Nejkrásnější den

na Dolensku jen —
za to Boha velebíme.

Buďte jen, Gorenci, na výšinách,

na svých horách strmých, ve skalinách!

všude smutno je,

kam jen pohlédne
oko v horách, po planinách.

Líp se na Dolensku lidé mají,
žalu, starostí tu sotva znají;

proto chutě již

vypij, bratře, číš
na zdraví v tom našem kraji!

V radostech nám všechněm život plyne,
pokud keř se daří révy vinné;

víno napořád

každý pije rád,
vždyť nám rozumy dá jiné!

Zvedni, bratře, pohár v naši slávu,
budiž s námi při dolenském právu!

Vypij z hluboka,

nalij z vysoka,
však máš jistě moudrou hlavu!