60
30. Oj, Lublani bílá.
(Z rukopisu p. A. Harmela.)
Oj, Lublani bílá, co’s provinila, že armáda
kolem tě obklíčila, že armáda kolem tě obklíčila?
Jsou staří, jsou mladí,
jsou z cizích zemí,
jsou vlašského cara —
och, teskno je mi!
Od Šmarné sem děla
hned zahřímají,
a lublaňské paní
se rozplakají.
Náš generál statný
tak zahovoří:
„Na hradě, tam pánům
se dobře daří."
Ó Maria panno
na Šmarné hoře,
pryč odvrať, pryč odvrať
ty zhoubné voje!
Ó Maria panno,
jež v uebesích dlíš
a Ježíška, lásku,
na rukou držíš!