62
32. Můj milý odešel.
(J. Kocijančič II. 39.)
Přímoří.
T r n o v o ob Soči.
Můj milý odešel, ještě mi nepřišel, až se
mi vrátí zpět budem’ plesati hned.
Když jsme se loučili,
sliboval stále mi,
že bude vzpomínat,
kde bude chodívat.
Kde bude chodívat,
že bude vzpomínat,
že mi v lásce stálý
bude také v dáli.
Můj milý, kde že jsi?
Hvězdy již nad lesy
lesknou se na nebi —
můj milý, vrať se mi!
Svítí na cestičku,
pospěš, můj Jeníčku!
Až tě Bůh navrátí,
dáme se oddati.