65
34. Proč pak bys, děvče, lkalo.
(Z vlastních zápisek.)
Z Krajiny.
Dolenjsko: Mokronog.
Proč pak bys, děvče, lkalo a slzy prolévalo? Než-li
slunce v dáli zapadne, již budeš, děvče, mé.
Když jsme se uviděli,
na sebe pohleděli,
slza do oka nám stoupila —
to láskou, má milá!
Original:
Oh kaj se boš jokala,
zakaj boš žalovala:
prej ko solnce zajde za gore,
boš že moje dekle.
Na placi sva se srečala,
prijazno se spogledala,
solzne so b’le obeh oči —
to vse ljubezen sťri.