132
66. Jsem raní k vám host.
(Z vlastních zápisek.)
Štýrsko.
Podgorje u Slov. Gradce.
Jsem raní k vám host, od milenky prost, již
vrátila večer mi zlatý můj skvost.
Můj prsten je zlat,
můj milý je mlád,
má ručičky bílé,
vždyť myje se rád.
*
Na chodbě jsem stál,
a psaní čeť dál;
mé děvčátko lkalo
a já jsem se smál.
*
Na srdci se zdá
být tíha mi zlá,
jí zbavit se nelze
víc, dívčino má.
Jí pozbavím se,
když ožením se,
před oltářem s tebou
když objevím se.
A řeknu pak já:
to dívka je má ;
tři slovíčka „ano" —
a žena je má!