Slovanstvo ve svých zpěvech: Kniha VII. Písně slovinské


Ludvík Kuba, Pardubice 1890

162

82. Ó, Jeleno!

(Z vlastních zápisek.)

Bilá Krajina: Černomelj.
„Kolo."*)

Ó, Jeleno, celý les ze-

lený, zelený.

A v něm roste jetýlek červený.
Žala jetel mladičká dívčina
zlatým srpem, rukama bílýma
nesla jetel koníčkům bratrovým.
„Pijte, jezte, vzácní vy koňové,
pojedete raníčko s bratříčkem
přes ty bory daleké, vysoké,
přes ty vody široké, hluboké."

*) Kolo na slovanském jihu značí kromě tanců i společenské hry. Na Bílé Krajině se jen ve skrovné
míře zachovalo. V černomlju se již asi deset roků nehrálo. Předloňského roku (1888) u příležitosti císař-
ského jubilea bylo ze sna vyburcováno pomocí starších žen, jež mladé dívky vyučovaly slovům, zpěvu i tanci.
Vydavatel tohoto díla nahodil se do černomlju právě ke slavnosti a slova i nápěv zapsal. Tekst tento byl
přijat do „Ljubljanského zvonu" č. 12. l889 str. 748 do obšírného článku J. Navrátila „Belokranjsko kolo",
kde však omylem tiskovým byl sběrateli přisouzen variant A, kdežto zapsal ve skutečnosti úplnější znění
pod značkou a otisknuté. - Kdo o slovinském „kole" chce se poučiti, tomu lze doporučili zmíněný Na-
vrátilův článek.

**) „Kolo" toto zpívaly dívky ve dvojzpěvu, jenž tuto bez nejmenší změny podán v sopránu a altu.
Možno jej tedy pěti i v této úpravě, kteréž ostatně nutno dáti přednosť proto, že je to věrné zapsání prosto-
národního dueta. Mužské hlasy pořadatel přidal pro případ, aby se mohla píseň i čtverohlasně zpívati.

***) Původní tekst vyžaduje v tomto taktě někdy tři čtvrti.